JAK Z DEPRESE?
Bohužel žijeme nyní v době, kterou nelze považovat za klidnou a bezpečnou. Války, klimatické změny, vysoké ceny a inflace nikomu klidu nepřidají. Rychlá superdigitalizace, agresivní mediální sítě a chytré telefony na nás stále chrlí informace, které ani nestačíme analyzovat a zpracovat. Toto se dotýká všech napříč generacemi. Cestu ven můžeme ale najít sami v sobě.
Nedávný průzkum v České republice ukázal, že 40 % mladistvých tráví každý den 4-9 hodin na telefonu, ve srovnaní s vyšší věkovou kategorií (55-60) je to něco mezi 2-3 hodinami denně, zároveň 74 % mladistvých denně hraje počítačové hry. Podobná čísla jsou známa i z mnoha dalších zemí. Nadměrné využívání mediálních sítí přitom vede k poruchám soustředění, nespavosti, někdy i k psychózám, k nezdravé touze po dopaminu, hormonu stresu. V odborných kruzích, které se zabývají stresem a depresemi, se dokonce začíná mluvit o digitálních drogách.
Když to všechno dáme dohromady, nelze se divit, že globálně se začíná hovořit o mentální krizi, která se projevuje rychlým nástupem stresu, úzkostí až depresemi, tedy typickými příznaky ohroženého duševního zdraví. Všude se proto začíná mluvit o významu duševního wellness. Celá řada studií naznačuje, že až 80 % lidi všech věkových kategorií není spokojeno se svým životem, trpí poruchami spánku, častou špatnou náladou či nedostatkem energie. To samozřejmě neznamená, že mají duševní poruchu, ale je to podhoubí k jejímu vzniku. Česká pojišťovna VZP uvádí, že více než 700 000 českých pojištenců trpí psychickými problémy až depresemi. Deprese se stává i oblíbeným námětem hovoru, samozřejmě ale ne každá špatná nálada je deprese.
V odborné literatuře lze najít popis nejrůznějších příznaků deprese, ty zcela nejtypičtější představují ve většině případů kombinaci pocitu úzkosti, nechutenství, poruch spánku či podrážděnosti. Tyto příznaky jsou dlouhodobé a bývají provázeny fyzickými problémy jako je bezdůvodné napětí svalu, tíha na hrudi, slabost a nadměrná únava. Psychiatři a psychologové většinou dělí deprese do třech skupin. Takzvaná sezónní deprese je spojena s nedostatkem světla a bývá léčena světelnými lampami. Deprese střední, méně závažná, většinou nevyžaduje agresivní léky a k její kontrole je zpravidla využívána takzvaná Kognitivně behaviorální terapie (KBT), tedy psychologický management spolu s návodem ke změnám životního stylu. Někdy jsou využívány i digitální aplikace. Deprese těžká vyžaduje KBT spolu s psychofarmaky, tedy léky mnohdy aplikované spolu s elektrokonvulzivní terapií (ECT) a s dalšími modalitami a pohybovými aktivitami.
Na vzniku depresí se podílí celá řada faktorů, jak již bylo zmíněno. Významně se však projevuje také genetika. Až v 50 % lze najít rodinné kořeny, i když příslušný gen se zatím nepodařilo objevit. Z dalších příčin lze jmenovat nadměrný a nekontrolovaný stres, kritické životní situace, někdy i nešťastné situace v dětství. Přes rozsáhlý výzkum je však ještě mnoho neznámých.
Duševní zdraví je samozřejmě považováno za součást celkového zdraví, které si všichni přejeme. Co nejmenšího tedy pro sebe můžeme udělat? Kontrola stresu je nejdůležitější. Jak je všeobecně známo, stres je reakce těla na tlak okolního světa. Je i odezvou životního stylu a všechny známé modality, pozitivní i negativní, uváděné lékaři i médii se při vzniku stresu uplatňují. Z nejznámějších lze jmenovat dostatek pohybu, aktivní a pozitivní komunikace s ostatními lidmi, správná výživa apod. Z negativních se prokazatelně uplatňuje přemíra alkoholu či drog, někdy i kouření. Významnou roli hraje i nadměrné a nekontrolované nadužívání digitálních zařízení, která aktivní styk s okolním světem limitují. Hodiny na telefonu strávené hraním počítačových her mohou způsobit dokonce i psychózy.
V situacích, kdy se stresovým situacím nemůžeme vyhnout, musíme hledat další způsoby jak tělu i mysli přijít na pomoc. Jednou z možností využívanou lidstvem už tisíce let jsou uklidňující účinky vody, především teplé vody. Celá řada výzkumných prací prokázala, že teplá voda nejen uvolní napjaté svaly, úpony a pomáhá i kloubům, tlumí zánětlivé bolesti a napomáhá detoxikaci těla. Urychluje ale i vyplavování endorfinů, hormonů, kterému se někdy říká „feel good chemical” či hormon štěstí. Jde o látku, která pomáhá zlepšit náladu a spánek. Ideálním zařízením pro takové uvolnění je tedy vířivka, která využívá nejen teplou vodu, ale nabízí i systém trysek, které důmyslným způsobem navyšují mechanické účinky vody a urychlují relaxaci napjatých svalů. V některých vířivkách lze využít i účinky aromaterapie a chromoterapie, tedy vůně či uklidňujících barev. Dle zkušeností v lázeňství lze přínosně využít účinků teplé vody a kombinovat je se studenou sprchou nebo jinou studenou lázní. Pobyt v hřejivé vířivé lázni napomáhá i lepší komunikaci se svými blízkými.
Dle oficiálních údajů současná mentální krize ovlivňuje i zdraví celkově a přispívá k nárůstu neúnosných nákladů na léčení nejrůznějších onemocnění. Řešení hledají odborníci i vlády. Některé příčiny stresu a depresí samozřejmě nemůžeme ovlivnit, ale můžeme našim tělům pomoci optimálním životním stylem, pohybem a správným jídlem. Výrazně pomáhá aktivní přístup k životu a pozitivní komunikace a interakce se svým okolím. Měli bychom se též znovu naučit podívat se lidem z očí do očí, druhého pohladit či potěšit, což díky digitalizaci pomalu zapomínáme.