MÍSTO, KDE CÍTÍTE, ŽE ŽIJETE
Už po pár hodinách strávených v tomhle městě to vím. Jsem zamilovaná. Buší mi srdce a snad i konečky vlasů, které se mi najednou tak zvláštně pokrucují kolem hlavy, mi dávají najevo, že teď a tady žiju na maximum. Točím se ve víru velkoměsta, směju se s ostatními, pláču před dojemným obrazem… Tohle nebude jen chvilková známost. Budou z nás věční milenci.
Měl to být původně příběh naší tradiční cestovatelské skupinky. Místo toho mi pod rukama začalo vznikat vyznání lásky Madridu, který mě naprosto okouzlil, protože je….
...opravdový, strhující a plný života
Ještě na konci minulého století se o Madridu mluvilo jako o milionové vesnici. Od té doby se ale mnohé změnilo a dnes je z něj soudobé, moderní velkoměsto kypící životem. Jeden architektonický styl zde střídá druhý, podle toho, jak se město postupně rozrůstalo. A stále ještě se rozrůstá a mění, hýří energií a radostí ze života. Je zde spousta parků, příjemných zákoutí, cítíte se uvolněně, máte dojem, že město je tu pro vás. Všude se něco děje, rušná atmosféra vám zvedá tep. Sem se jezdí milovat umění, jídlo a život!
Když vyrážíme z hotelu na první „trip“, necháme se nést davem až do úplného srdce města, na náměstí Puerta del Sol, kde růžice pod historickými hodinami na budově Casa de Correos vyznačuje nultý kilometr všech španělských silnic. Sbíhá se sem deset ulic, po nich proudí zástupy turistů, kteří se mísí s živě diskutujícími místními obyvateli a spoustou pouličních umělců. Tady to opravdu žije!
...voňavý a k nakousnutí
Bude to znít trochu otřepaně, ale Madrid je opravdu rájem gurmánů. Kdekoliv jsme se zastavili, všude jsme si báječně pochutnali. Na každém rohu vás lákají kavárny, bistra, restaurace a bary. Naším středobodem se ale stala secesní tržnice. Pokud nejste vyloženě ranní ptáčata a vydržíte se snídaní až do deseti hodin, kdy se tržnice otevírá, nedokážu si představit lepší začátek dne, než posnídat v Mercado de San Miguel. No dobře, není to úplně typická tržnice, spíš bistro pod velkou střechou, a dobře, možná do vás občas strčí nějaký turista, ale stejně vám to náladu nezkazí. A pokud ano, rychle to zapijete a zajíte nějakou delikatesou, kterých zde ulovíte kvanta.
Potom si můžete střihnout pozdní oběd na Plaza Mayor – renesančním náměstí se skrytým sloupořadím obklopujícím rozlehlou dlážděnou plochu. V klidu pojíst, posedět a líně sledovat okolní shon. A pozor, následující poznámka je pouze pro dámy, zdejší čísníci jsou fakt fešáci!
...dojemný
Příběh Picassova obrazu Guernica mě vždy dojímal. Ale v momentě, kdy jsem před ním stála, bylo to najednou tak blízko – utrpení, válka a násilí. Moc jsem se nedívala kolem sebe, ale myslím, že jsem nebyla jediná, komu vyklouzla slza, a určitě ne jediná, kdo cítil obrovský smutek i pokoru. A tak, kdybych musela vybrat jediné místo, které v Madridu navštívit, bylo by to právě díky Guernice Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia, které vystavuje sbírky moderního umění španělských i zahraničních autorů od přelomu 20. století až po současnost.
...malinko srandovní
Při procházce Madridem často vidíte věci, nad kterými se musíte usmát. Nemyslím pouliční umělce, ale spíš „drobnosti“, jako jsou nohy obří velikosti čouhající z posledního patra budovy divadla jako upoutávka na večerní představení. Nebo moment, kdy sedíte na zahrádce restaurace navržené revolučním vizionářem designu Philippem Starckem, jejíž zábradlí je kýčovitě přizdobeno rukou lidového tvořivce. To se nevěřícně usmíváte, aniž byste chtěli. Ale kdo ví, třeba to je promyšlený, skrytý záměr.
Úsměvní jsou někdy i číšníci v restauracích (tedy legrační vám to přijde v momentě, kdy nemáte velký hlad nebo žízeň). Pokud totiž nemluvíte dostatečně rychle a souvisle, při každém vašem nádechu zmizí, aby přinesli to, co jste si do té chvíle stihli objednat. Oběd si tak můžete objednávat klidně na šestkrát. Takže mluvit rychle, souvisle a hlavně radši vůbec nedýchat!
Trochu humorná byla nakonec i naše návštěva královského paláce. Před Palacio Real seřazený špalír dragounů na koních, zatarasená silnice… Člověk by si myslel, že se bude dít velká sláva. A tak jsme čekali a čekali (byli jsme opravdu trpěliví, vydrželi jsme dlouho) a pátrali, stejně jako ostatní kolemjdoucí, co že je to za slávu? Třeba uvidíme krále? Ale ne, byla to jen oficialita při státní návštěvě. (Alespoň jsme měli čas si v kulisách královského Madridu připomenout, že se vzdáleným Španělskem nás vlastně spojuje habsburská vládnoucí dynastie).
...romantický
Jako malá jsem sbírala ubrousky. Zdědila jsem sbírku po babičce a byl v ní mimo jiné jeden nádherný ubrousek v secesním stylu. Na něm jezírko v parku, lodičky, dámy se slunečníky a svými kavalíry. Měl takovou zvláštní atmosféru, vždycky jsem si představovala, že jsem jedna z těch elegantních dam na loďce. A potom jsem se najednou vyskytla v madridském Parque del Retiro a měla jsem pocit, jako bych vstoupila do svého ubrousku z dětství. Bývalé královské zahrady jsou dnes zeleným srdcem Madridu. Zatímco zdejší sem chodí sportovat a relaxovat, turisté zde obdivují královská umělá jezera a křišťálový palác.
...velkorysý
Během procházky jedním z parků s úžasnými výhledy na město a jeho okolí se mi vybavuje známé rčení „de Madrid al cielo“. Není těžké představit si ten jeden pomyslný schod, který má vést z Madridu do nebe. Jako nejvýše položené hlavní město v západní Evropě se může chlubit nádhernými horskými scenériemi. Při pohledu na zelené kopce se ujišťujete, jestli jste opravdu uprostřed šestimilionové metropole. Stejně uhrančivý je i výhled na noční město ze střechy jedné ze staveb ve stylu belle epoque či art deco na bulváru Gran Via, kterému se říká také „madridská Broadway“. A když se vám stejně jako nám poštěstí bydlet v jednom ze zdejších hotelů, můžete se kochat výhledem ze střešního baru, kdykoliv se vám zachce, dokonce i když zde probíhá svatební párty.
...překvapivý a nespoutaný
Pablo Picasso řekl: „Malířství je silnější než já, dělá si se mnou, co chce.“ To stejné platí stoprocentně i o Madridu. Plánujte si klidně podle průvodce, tohle město si s vámi ale stejně bude dělat, co chce. Tedy pokud mu to dovolíte. Pokud ho budete vnímat, nasávat atmosféru, pokud se necháte strhnout a naučíte se zdejšímu umění užívat si života. Mnoho míst potom objevíte náhodou (tak jako jsme my mimo jiné objevili kousek od parku Retiro nádraží Atocha s tropickou zahradou) a na mnoho míst třeba na konec ani nedojdete (tak jako nám nakonec vůbec nezbyl čas na návštěvu Museo Nacional del Prado). Ale to nevadí, zastavíte se tam příště, protože Madrid určitě ještě někdy navštívíte.
Když mě nějaké místo okouzlí, vždy se tam chci ještě jednou vrátit. Ale Madrid… tam se vrátím víckrát než jednou. Zamilovala jsem se do něj. A vím, že i on do mě.
